Zájezd od Francie 7.4. - 10.4. 2016

Jako každý rok jsme se i letos vydali se studenty do zahraničí a to do překrásné Paříže. Jen jsme překročili hranice města přestalo pršet a u majestátní Eiffelovky nás přivítalo sluníčko. Vzhledem k nabitému jednodennímu programu jsme se dvakrát přesunuli metrem a vyzkoušeli si jak složité je se občas dostat přes turniket. U katedrály Notre Dame se na nás slétali holubi a u skvostné bílé basiliky Sacré Coeur jsme pozorovali pouliční vystoupení černošského fotbalisty. Druhý den jsme si užili v pohádkovém Disneylandu, kde i přes odpolední nepřízeň počasí bylo co objevovat. Ostatně přečtěte si krátkou reportáž naší studentky Renaty.

Každý má své sny. A mě se právě jeden vyplnil, když jsem z Eiffelovky shlížela dolů na Paříž. Nic ale není zadarmo. Věřte mi, že jsem stoupání na ni opravdu procítila. Pro moje ztuhlé nohy z noci, kdy jsme byli uvězněni na “pohodlných” sedačkách, to nebyla zrovna procházka růžovým sadem. Musím přiznat, že jsem byla z počátku zklamaná. Jak už ale víte, tak to se změnilo o pár schodů dál. Zamilovala jsem se do Paříže, do její atmosféry. Litovala jsem jen, že v ní nemůžu být se svými blízkými. Podniknout společný hon za nejlepšími makronkami, jako správní kavárenští povaleči. Tak snad někdy příště. Druhého dne, po tom co nám přátelský pan domácí, rozdal bombónky na rozloučenou, jsme se vydali směr Disneyland. Mladší osazenstvo naší výpravy bylo nadšené. Na rovinu Vám chci říct, že to není zrovna můj šálek čaje. Jízda lodičkou pestrobarevným světem přecpaným zpívajícími panenkami mi moc nepřidala. Spíš mě vyděsila. Přiznám se, že to pro mě nejdřív byl den plný pohádkových front, ale večerní ohňostroj nad Popelčiným zámkem všechno špatné smetl. Byl to opravdu dechberoucí vrchol našeho výletu.